Larp je forma hraní rolí, ve kterém živí lidé fyzicky svými činy představují činy svých postav. Účastníci interagují mezi sebou navzájem a s okolním prostředím, přičemž usilují o splnění cílů ve fiktivním světě reprezentovaném světem skutečným. Pro larp je typické, že nemá žádné publikum a jeho smyslem je hlavně zábava a zážitek účastníků. Přestože jsou larpy primárně určeny jejich hráčům a hráčkám a nikoli publiku, jsou velmi fotogenické - především díky propracovaným kostýmům a herním výkonům hráčů. Reportáže - ať už psané či ve formě fotogalerie či videa - jsou v komunitě oblíbené, neboť umocňují zážitek ze hry. Ty zpravidla pramení z prožití příběhu skrz svoji postavu či kompetetivního fyzického boje. Všechny konflikty ve sdíleném fiktivním světě mohou být řešeny jako ve skutečnosti (reálně, diegeticky), nebo různými zástupnými mechanismy (pravidly).
Larp je akronym z anglického spojení live action role playing. V současné době v České republice po vzoru Skandinávie převládá tendence užívat při psaní malá písmena a nahlížet na larp jako na zkratkové slovo, ačkoliv se lze setkat i s variantou psanou velkými písmeny (tzn. LARP) typickou především pro Velkou Británii a USA. Účastník larpu se nazývá larper, nebo také hráč.
Český larp se začal vyvíjet během 90. let 20. století. Vzhledem k oblíbenosti fantasy žánru prvních tvůrců larpů byl spojen s reedicí českého překladu děl J. R. R. Tolkiena v této době. První larpy byly prakticky jen živým ztvárněním tehdejších her na hrdiny a ze současného pohledu se jednalo o družinovky, ve kterých malé skupinky dobrodruhů procházely po určité trase a čelily nástrahám připravenými tvůrci a organizátory. Kromě izolovaných družinovek se kolem roku 1995 výrazně rozmohl formát bitev, které měly podobu čistě bojově zaměřeného larpu. Za účelem sjednocení pravidel na těchto bitvách vzniklo ASF Asociace Fantasy, o. s., které později své pole působnosti rozšířilo. Koncem století se začaly objevovat též tzv. světy. Prvním larpem tohoto druhu byla týdenní Fraška, konaná v roce 1997 na hradě Cimburk. Výraznější rozvoj různých stylů a žánrů přišel až po roce 2000, především díky nástupu internetu jako komunikačního prostředku.
Začátkem 21. století se rozšiřil fenomén městských larpů, což byly většinou dlouhodobější larpy využívající městského prostředí. Po roce 2005 začala být česká larpová scéna ovlivněná skandinávským stylem larpu měnícím některé tehdejší české konvence a byl též sepsán Manifest M6, kterým jeho signatáři tyto nové myšlenky zastřešili. V roce 2006 se konal první ročník festivalu Larpvíkend pořádaný občanským sdružením Court of Moravia, který ovlivnil larpovou scénu komorními larpy vymaňujícími se z žánrové svázanosti. Po vzoru severské konference Knutepunkt se od roku 2008 koná česká larpová konference Odraz. Nadace pro larp beta byla iniciativa vzniklá v roce 2010, která měla za úkol finančně podpořit vznik nových larpů.
Larpy s dosud největším rozpočtem u nás byly Perunův stín a Projekt Systém. Vynaložená částka je ovšem stále jen zlomkem nejvyšších larpových rozpočtů v severských zemích, které se někdy pohybují v řádu miliónů korun.
Jedním z nejvýraznějších rysů celkového vývoje komunity v 
ČR se spolu se současným vývojem komunikačních technologií (internet celkově, facebook, různá diskuzní fóra,...) staly určité štěpící otázky. Ty pak symbolizovaly určité rozdělení komunity na dva či více názorových táborů a dlouhodobý „boj“ o další směřování v dané otázce. Dříve to byl především přístup k (ne)bezpečnosti zbraní, později vývoj zásahových ploch a samotných bojových pravidel, v současnosti (2011) pak převažuje spor o financování a obecný přístup k akcím.
Většina larpů je vytvořena pro zábavu. Přitažlivé aspekty mohou zahrnovat společnou tvorbu příběhu, pocit ponoření se do fiktivního světa, překonávání překážek ve snaze dosáhnout cílů postavy a mezilidskou interakci. Larpy také mohou obsahovat další herní prvky jako náročné hádanky a aspekty podobné sportu jako například boj simulovanými zbraněmi.
Přestože jsou larpy primárně určeny jejich hráčům a nikoli publiku, díky propracovaným kostýmům a hereckým výkonům poskytují možnost pořízení fotografií, zvukových nahrávek či audiovizuálních děl. Reportáže a recenze jsou poměrně oblíbené, neboť umožňují konfrontovat zážitek z larpu se zážitkem jiného hráče, případně se o larpu více dozvědět i bez účasti na něm.
Některé larpy posunují svou dramatickou interakci do pozice umění; avantgardní či arthausové larpy se vyznačují obzvlášť experimentálními přístupy a aspirací na umělecká díla, v některých případech jsou pořádány v kontextu dalších děl na festivalech či v muzeích. Témata avantgardních larpů obvykle zahrnují politiku, kulturu, náboženství, sexualitu a podmínku lidství. Tyto larpy jsou běžné v severských zemích, ale vyskytují se i jinde.
Kromě zábavního a uměleckého účelu mohou být larpy navrženy k vzdělávacím nebo politickým účelům. Například, dánská střední škola Østerskov Efterskole používá larp k výuce většiny svých předmětů. Jazyky mohou být vyučovány uvržením studentů do scénáře, ve kterém jsou nuceni improvizovat psané či mluvené slovo v jazyce, který se učí. Larpy s politickými tématy mohou mít v úmyslu probudit nebo tvarovat kulturní politické myšlení.
Čerpáno z cs.wikipedia.org